taknějak od srdce cestou ven

dal jsem si lízátko tam kam patří
odříkal několik tichých vět
oči zavřel
nazpaměť
všechno co na tobě je krásné
spočítal
vlasy jak deště bezvětrné
kroky opatrné
oči ,dvě hvězdy věrné spolu
pihy nepatrné..

schovám si vzpomínku
plnou tvé vůně
od ucha k uchu radosti
krok svůdné laně
plachosti
pohledů co po tajnostech touží
odrazy na hladině
ne nepodobné víle
..
na smutné chvíle

tam si jí rozbalím
začnu mašlí .. a opatrně pod víko
to abych nevyplašil
lístek zašlý
na kterém stálo
první večer co nám patřil
když měsíc smál se
já Tě spatřil
nocí jít
a jen pár chvil se mihlo kolem
tys psala ve spěchu
před mým domem
že pokud bychom
již nikdy více vedle sebe
že maš ráda ty chvíle
kdy jsme ti trhal

zralé modré z nebe
..
...
....
...
..
.
a k tomu div se světe..
tam malým písmem

Mé nitro miluje Tě