Motýlí třepotání v břiše
zemřelo kvůli lidské pýše.
Zmaření bez křídel se chvějí,
podlehli dobám zlým a ději.
V motýlích slzách padlých lásek
se život, skrz nežití,zasek.
Co zbylo z motýlů? Jen těla,
láska se v střepy roztříštěla.
A my, jako naše city,
ztrácíme vlastně taky žití.
Dusíme motýly, drtíme je v pěstích,
po stovkách hynou v nás, a v nich naše štěstí.