Naděje...

Modlím se,
V posteli schoulený,
stydím se,
z pocitů zmatený.

Ve tmě už nic nezáří,
a temnota tu obchází.

Na duši bolavý šrám,
v srdci zmatek mám,
a proto se ptám,
kde tě lásko mám?

Tak moc chybí pohlazení,
tak moc chybí náruč tvá.

Možná až přijde nový den,
bude tvou krásou okouzlen,
novou naději, nový sen,
tvou lásku přinese ten den.

Možná až tvé obětí,
navrátí mě z temna ven,
už aby byl ten den.

Možná až tvůj polibek,
zažene smutek ven,
už aby byl ten den...