Vyznání záletníkovo

Nemožné nemilovat sebe sám,

nikdo to neví lépe,

nechci jen přihlížet proměnám,

co v tělo mi minulost vtepe.

Nesmírné aleje už plody nenesou,

kdysi však prvenství měly.

Dnes večer Tvou pověst s metresou

przníme nahými těly.

Kdyby už zítřejší den nikdy nenastal,

asi bych u ní teď nebyl,

. (chci, abys vždycky věděla,)

vstříc světlým zítřkům Ti po boku stál,

. (že ať bylo cokoliv, vždy jsem Tě miloval,)

i když se chovám jak debil.