Říjen

Šedý říjen,

listy se míchají se sněhem,

padají do řek,

padají do srdcí,

něžně

a

křehce.

 

Červený javor,

se usmívá,

plete si mě,

s radostí,

bílý dub,

chvěje se,

zlostí.

 

Do kaluže,

do moří,

tečou moje slzy.

Kde jsi?

 

Minulý podzim,

sdílel se mnou,

lásku,

přátelství,

oddanost.

 

Teď,

nevíme,

do čeho dát pěstí....

Nerozumím ti,

kam dals moje štěstí,

kam dals naší lásku.

 

Je až pod haldou listí,

do kterého skáčou děti,

dál si staví sněhuláky.

 

Porozumět,

tobě,

říjnu,

celému podzimu,

bych si přála,

kdybych se tolik nebála....

 

....neštěstí a zlomeného srdce.....