Pocit
Pocit
Anotace: Prostě takový pocit. Taky jedna ze starších.
Pocit, co hřeje za víčky,
rozsvěcí jiskřičky,
nazouvá střevíčky
a rozpíná se.
Pohlcuje galaxie
a obrací vše
vzhůru nohama
a naruby
a mění přitom barvy.
Pocit, co voní jako ty,
slibuje konec samoty
a v srdci rodí cinkoty.
A potom sílí,
směje se i pláče,
přesahuje
mne i tebe
a zvoní jako sansula.
|
Sdílej |
|
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk02.11.2012 01:57:54 poeta
Možná bych tam ty jiskřičky vůbec nedával :)) ten verš tam není potřeba,spíš ruší ..ta druhá část je super..
Pocit, co hřeje za víčky,
rozsvěcí jiskřičky, ... Co rozsvěcí se
nazouvá střevíčky.....do střevíců vklouzne
..víš něco takového,já myslim :))
02.11.2012 02:01:43 Elvie
Díky... Já vím, zdrobněliny, když ke mně ta báseň takhle přišla a mně už se ji nechtělo narušovat. :-) Navíc to nazouvání střevíčků je tam zcela záměrně, protože to je přesně ten pocit, kdy si najednou každá dívka může připadat jako princezna, krásná a milovaná a hýčkaná... je to sice trochu kýč, ale je to tak, a já ten pocit takhle chtěla zachytit. :-)
