V zahradách rozkoše

Nad plameny starých svic,
líbej mě prosím čím dál víc.
Jen dychtivěji – nepřestávej!
Chce se mi štěstím zvolat: „ AVE!“

Pojď mi drahá, pojď mi v ústrety,
nechť splynou v jedno naše sekrety.
A dál tě prosím - na blízku mi buď,
dej mi svá ústa - svoji hruď.

Ty, kdo jsi bez viny - ty mne suď!
Hodlám i nadále zakoušet její chuť,
procházet s ní zahradami rozkoše…
Ano, chci ji láskyplně pokoušet.