Na nábřeží řeky Seiny

Na nábřeží bájné řeky Seiny,
prostoupil jsem ústa ženy.
Byla tak opojná a tajemná
A její hruď:
„Ach Bože“ tolik objemná.

Padl jsem šípem Amorovým zasažený.
Tam, na nábřeží tklivé řeky Seiny.
Prsty mé s jejími byly propleteny,
proud řeky unášel naše tiché steny….

Jsem stár, mé kroky nemohou být jisté,
prahnu leč stanout na totožném místě,
kde jsem jedné noci, na nábřeží Seiny,
jímal v dlaních - vnady jedinečné ženy.