Dechberoucí

Zahalil jsem se do kávy
a je mi hořko - sladce
pomalu přicházející
touho dechberoucí

a tak ti skrze rukávy
šeptám o pohádce
v plamenu svící
jen tichý kolemjdoucí.

Každý tvůj pramen voňavý
mého srdce vládce
pro jasnou vlasatici
a zítřek budoucí

tiše si stoupla do hlavy
dlouze a přitom krátce
ti po tisící
líbám ňadra dmoucí.