Plakáty velkoměst

Za zády Václavák
nad hlavou New York

idylka
řek' by někdo
málem jsme lítali
nad světlama velkoměst
trochu kýčovitejch láskou

jenže příliš sladký víno
ztrpklo nám na jazyku
když došly slova

najednou nebylo bílý
ale spíš divně našedlý
stejně jako ta neprostupná tma mezi náma
co dělila jednu postel
ve dva cizí světy


mělo mě varovat moje přehnaný očekávání
aby ses nemusel zbytečně
snažit najít
proti proudu všech pitomejch okolností
co stály proti nám

abys pak ráno nemusel prchnout bez snídaně
pro ticho tak hustý
že nedalo se vejít do výtahu

radši jen
po schodech dolů
pořád níž
a níž
protože už to asi nemůže bejt lepší

slyšet to tvoje
"rád jsem tě poznal"
a moje mlčení


v tu chvíli jsme věděli že to bylo naposled
(a i kdyby ne)