.. na malou chvíli
.. na malou chvíli
Anotace: Z hlediska skal
jen jsem si odskočil
pryč ze života
tím dlouhým jasným tunelem
držte mi zatím u stolu místo
a netřeste moc s popelem
co ze mě zbyl
na důkaz věčný
poslední hromádka radosti
chtěl bych být naposled
rozptýlen po větru
dle starodávné
zvyklosti
jen jsem si na chvíli odskočil
a teď se vracím v novém těle
mladším a svěžím
plném síly
začnu zvát krásné do postele
a potom do lesů
tam mezi kmeny
do tmavých koutů bez stínu
tam kde se rodí
světlušky jasné
tam mapu let svých
rozvinu
přejedu znovu ta místa štěstí
prstem i dlouhým pohledem
kde jsem tě poznal
poprvé líbal
kde trhal růži
když zrál den
kde naše stopy splynuly v jedno
slunce jen pro nás chtělo hřát
tam pod tou třešní
tenkrát mi došlo
jak moc a navždy
mám tě rád
Komentáře (16)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Nevím, jestli báseň sama nebo vaše slovní hříčky mě tak usmívat se donutili... Však krásné oboje jest :)
26.12.2012 19:51:26 | Barpob
Začnu zvát krásné do postele...:-))
26.12.2012 08:27:43 | Kett
Zvu tě ;-);-)
26.12.2012 09:46:41 | zamotán v nedospělosti
A mám přijít v pyžamu? :-))
26.12.2012 10:08:39 | Kett
Jistě ;-)
26.12.2012 10:17:41 | zamotán v nedospělosti
Tak já tedy přijdu :-))
26.12.2012 10:25:00 | Kett
Zazpíváme si koledy a pak si tě rozpálíme, teda rozbalíme;-);-)
26.12.2012 10:35:16 | zamotán v nedospělosti
Tak to abych si vzala pyžamo s hodně knoflíky,žádná košilka na ramínka :-))
26.12.2012 10:50:27 | Kett
Nabrousíme núžtičky
budem stříhat knoflíčky
cinkají nám o podlahu
kutalí se kolem prahu
za roh
chodbou
(je jich více)
běží přimo do ložnice
26.12.2012 10:54:59 | zamotán v nedospělosti
Zhasni světla
k oknu pojď blíž
zašeptej něco o touze
a knoflíky hoď pryč
rozkutálej smích
v ozvěnách ložnice
není to přeci hřích
stříhat s nůžky od kadeřnice...
26.12.2012 11:00:04 | Kett
Dva hroty ostré
po tmě krotit
to bych se možná trochu bál
co kdyby omylem do prstu ses píchla
potom by usnul celý sál
a hlavně ptáci v letu plavém
zvolna by k zemi pršely
a všude peří v tichém víru
26.12.2012 12:58:37 | zamotán v nedospělosti
Tucet nůžek
k nohám padá
usne zámek
celá hala
a já ve snu
marně čekám
že mou touhou
někdo hledá
království nůžkové
na konci světa
vím,že od Tebe
zacinká
další věta...
26.12.2012 13:13:15 | Kett
Být v království núžek ostřičem
výsada hodná čisté krve
tak jako prve
u tvých dveří
když rozcuchán jsem stáĺ
a pak mé kučeravé
pod tvými doteky tak krotké vlasy
splynou se zemí
ta vrstva neprostupná všude kolem
a hlava lehčí
plná místa pro ty taje
s tebou spojené.
26.12.2012 16:08:45 | zamotán v nedospělosti
Mezi prsty
hrotem ostří
pohladím tvůj vlas
co padá rychle k zemi
nechytím už snáz
provoním větrem
z deštivých rán
potom šeptem
se ptám....
máš to rád?
26.12.2012 16:18:40 | Kett
