připrav se děvče v rozpuku
od zítřka
jdu ti po krku
po jeho štíhlé siluetě
přilnu a dech můj
v horké větě
pošeptá
nebraň se
buď jen mým osudem
tak blízko sobě
nikdy už .....
nebudem přemýšlet
co se smí a co ne
to pěkné v hlavě nám
navždycky zůstane
a to že touhy se
na chvíli vzedmou
pak jsem rád......
žijem jen jednou
a naše cesty
jsou už dávno dané
víme vše
co bude
co se nám stane
ta alej kterou kroky
životem si jdou
zpočátku za ruce ...
končí samotou
v té hlava plná vzpomínek
na krásné chvíle pod kotoučem luny
kdy naše struny
v souznění se chvěly
z doteků
propletení ...
rodilo se tajemství
kdy naše struny
v souznění se chvěly
z doteků
..dneska jsem to zažil :)
09.01.2013 21:57:20 | zamotán v nedospělosti
takhle na noc, to zase budu mít divoké sny :)
moc hezká :)
09.01.2013 00:24:06 | Sarah
I když matka, stále žena
sama sebou přistižena
jak v myšlenkách tiše bloudí
úsměv tajemný
dovol si vše co chceš život je dar
rozbal ho načerpej ze siločar
zas tajné umění touhy a chtění
Jsme příliš mladí ..........................na modlení. :-)
09.01.2013 00:29:43 | poeta
porcelina of the vast oceans
08.01.2013 23:42:32 | CCGREE