Quo vadis,Domine?

Ave Caesar...alea acta est!
Komu sláva,tomu čest!
Věčná aura římských měst,
Thráků a Trójanů tvrdá pěst.

Hlavou se dotýkáš oblaků,
myšlenky se dotýkají hvězd,
vznášíš se ve společnosti přízraků,
bájnými bitvami necháš se svést.

Svádím tě také,zcela bez reakce,
velmi mě trápí tvůj nezájem.
Nevím,jak dohnat tě do akce,
můžeme bojovat spolu,ničit se navzájem!

Jak Hannibal přes Alpy převedl své slony,
tak obtížná je tvoje cesta ke mně.
Když už máš ty válečnické sklony,
mé tělo napadni,tvrdě či jemně.

Překroč svůj Rubikon,již není zbytí,
rekům a sokům nastav svou hruď.
Cítím tvé tělo,v sobě chci jej míti,
tak vnikni do mne ...a dlouho tam buď.

Kostky jsou vrženy!Vyhrávám válku!
Těla jsou zničena,tma na nás padá,
Myšlenky prchají,nevnímajíc dálku,
již vím,že máš mě rád
a já tě mám ráda.