Jsi jako slunce,
tak vzdálené a krásné...
Sluneční svit,
to blahodárný jas,
ten probudí cit,
tvých neskonalých krás...
Žárlím...
Jen obloha si s tebou může hrát,
pod tvými paprsky jsem náhle začal tát...
Teď nevím,
Kam mám srdce dát...(?)...