Píseň slavíků

Anotace: Báseň složená jen tak na koleni pro mou největší lásku Peťulku.

Slunce už zapadá, obloha bledne.

Myslím jen na Tebe, v noci i ve dne.

Slavíci pro Tebe složili píseň.

Cítíš z ní samotu, smutek a tíseň.

Zpívají o Tobě, Tvé hebké tváří.

Na nebi první hvězdička září.

Zpívají o očích, vlasech a rtech.

Píseň jim pomalu vyráží dech.

Zpívají o kráse, co smutek v radost mění.

Jen na ni pomyslí, suché oči v potok změní.

Zpívají o stesku jednoho muže.

Pro ni by z daleka nosil i růže.

Když měsíc zaleje svým světlem nebe.

Slavíci utichnou, již mají sebe.

Píseň se rozpadne jen v pouhý prach.

Muž, jenž to poslouchal, slábne, má strach.

Doufá jen, přemýšlí, slzu má v oku.

Že dívka zůstane po jeho boku.

Ve snech s ní budoucnost pěkně si maluje.

Vždyť on ji opravdu tak strašně miluje.