Anotace: ...
Potkali se dávno před tím
než se Jaro naučilo chodit
po květech jabloní
a každé vyřčené slovo
se začalo měnit v poezii
při třetím setkání
se ráno podívalo do oken
když čas se na chvíli zastavil
a vyprávění okolo kávy
vonělo dálavou léta...
proto dnes k večeru
vyčkává na další sloku
posbíranou do akordů
ve strunách jeho srdce
prosím...
jen nezahraj mu trpce...
Jako pohlazení po duši...
21.05.2013 23:27:09 | Adellide
ještě jsem neomrzel? Tak děkuji.
21.05.2013 23:29:42 | Robin Marnolli
Kdepak...tady zůstanu delší čas :-)
21.05.2013 23:30:16 | Adellide
STrašně moc se mi líbí :)
Doslova mě dostalo:
než se Jaro naučilo chodit
po květech jabloní 8)
24.04.2013 22:37:53 | Lioness
..Ale krásná je celá ;)
24.04.2013 22:38:07 | Lioness
překrásně jsi zahrál:))
22.04.2013 19:59:09 | střelkyně1
moc cukru :)
19.04.2013 14:16:53 | muchomůrka bílá
myslím, že už jsem sladíval i víc, ale pro mne je to akorád :-)
(i když cukr nemám rád)
19.04.2013 14:35:43 | Robin Marnolli
já zas nesladím a sladký miluju(nejlíp ve formě čokolády) :)
19.04.2013 14:37:17 | muchomůrka bílá
jako každá holka....:-)
19.04.2013 17:55:51 | Robin Marnolli
Sakra, takže jsem holka?:-)
Zajímavé dílko, Robine.
13.05.2013 22:34:57 | My2Mind