Svět

když si stoupnu na váhu
vážím víc než unesu
i po ránu
kdy zítřky by měly mít
nové začátky
čeká mě prázdno
jako předevčírem
chladno
jen čekající oprátky
na tu kterou budu chtít

Namaluji si na obličej svět
bloudíc a tu pravou vybírajíc
půjdu dál a budu pršet