Hlupák

Anotace: To nelze pojmenovat

Sám opuštěn ve tmě,
hořkost jeho zní tichem.
Bez lítosti, beze strachu,
ví on, co nyní leží v prachu.

Srdce leží na podlaze,
příbor je opodál,
vlk už se po něm pase,
ale v nadějí stojí prase.

Co je správné, co je pravda.
Lásku najít v tomhle zmatku.
Možná je to jeho kletba,
možná není schopen milovat.

Klečí u kolen a věří,
že bude zbaven toho snění.
Není to sen, ale skutečnost,
že ničí co kolem něj stojí.