Ve stínu stromů

Dotek růže spanilé,
na tvé tělo rozmilé.
Ve stínu korun láká,
když k večeru se smráká.

Rty z rty, tam splynou,
těla v chvíli jedinou a živou.
Tam pod korunou stromů,
ve stínu dne kdy se má jít už domu.

Potkaly se dvě srdce spanilé.
duše krásné rozmilé.
Lásku jeden druhému dali,
v tom stínu pro lásku jak stvořeném.