Anotace: ...
Lesy už voní václavkami
a první jeleni už troubí
i zvadlé listí je tu s námi
lovci se tratí v dubů hloubi
srdce je táhne do neznáma
pavučin zvadlých lesních stezek
větvička praská pod nohama
a Barbara je se mnou sama
Jak v mlhách se tu cítím dnes
bude to rok co poznáme se
celý ten krásný hrozný rok
co naše srce neunese
a uneslo vždyť je to skok
překrásný skok jelenů v lese
vždyť trváš smutná Barbaro
podzimní mlho v ranním lese
Jelení říje počíná
a václavky se derou k světu
přichází stáří hodina
a Barbara zas se mnou je tu
i vanilková zmrzlina
a její vůně na korzetu
je tu i mládí hodina
podzimní jaro štěstí je tu
Mám to s podzimem jinak
pro mne je podzim pustina nehostinná
však tebe tiše Střelkyně obdivuji
tvá opěvná slova v řádcích bezstarostně plují...
14.09.2013 20:42:01 | kudlankaW
Sice nerozumím podzimnímu jaru, ale Barbořině říji ano:)
14.09.2013 14:39:38 | Lilien
Zaujala pozitivně, fakt:)
Jedině - ale to je moje rypáctví - za sebe bych se snažil dodržet ten rytmus nastolený v první sloce.
14.09.2013 12:51:31 | vrbák