Stavba lásky

Dva zamilovaní,
Staví svojí věž.
Někdy to je hraní,
Někdy to je lež.

Občas stane se,
Že uděláte mezeru
A věž zbortí se
Avšak bez mezery by byla tma…

Když věž vám spadne,
Dáváte si to za vinu.
Někdo si řekne “To se stane“
A vy znova položíte cihlu.

Malá mezera je důležité okno,
Někdy velké, někdy malé.
Ale světla je někdy nutno,
Bez oken by vše bylo nudné.

V noci společně do věže uléháte,
Společně si děláte architekta.
Síly na další stavbu pozbíráte,
Ve dne stavíte i za polomrtva.

Jen ti co staví až do smrti,
Udělají na svém díle střechu.
Jejich stavbu nelze zbořiti,
To jsou ti co z oken poučily se trochu…

Tak řekni své lásce „miluji tě“
To je pokyn ke stavení
Když řekneš „nesnáším tě“
Dáš pokyn k ukončení…