Počkám na tebe
i kdybych měla zalévat květiny v měsíční zahradě
a česat je svými řasami.
Krása tvá mi vlétla do očí
až chci vyskočit a oslavovat život
že jsi tu na zemi
zatímco já zalévám květiny v měsíční zahradě
záhadně jiskrné v barvě duhové.
Dobří duchové sídlíce v mramorových sochách
stráží klid srdcí napuštěných trpělivostí
než rozhostí se mlčenlivé ticho
když mé rty se dotknou tvých.
Než okamžik ten nastane
zahalena stříbrným světlem
zalévám květiny v měsíční zahradě.
Za okny zima...
a jiná báseň objeví se pro oči,
srdce poskočí,
v představách květin
letím až k měsíci,
kde básníci duhoví,
napoví verše své
spanilé...
16.11.2013 10:00:28 | Robin Marnolli