Naše spirála

Anotace: nejhorší je, když se člověk vzdaluje sám sobě..

 

a tak jsem tě ztratila - znova

 

napsal jsi, že k tomu můžu něco říct, ale

prsty mi zamrzly v tom chladu, který přišel a

slova bys neslyšel a slzy bys neviděl

..bublinka zůstala prázdná, jako ta chvíle

 

nevrátila bych to, nezměnila bych to

ničím, co bych napsala, bych to nezachránila

ta slova, ta písmenka by pro tebe nic neznamenala

a tak jsem mlčela.. jako pořád

 

 

je nový den a budou jich desítky

bez tvého úsměvu, bez tvé vůně

prázdné a smutné

tvořené přetvářkou, snahou zapadnout

zavděčit se přihlížejícím

 

slzavé vzpomínky, vrásky na mém čele

touha vrátit se zpátky po té spirále,

která se pořád točí stejně

nekonečně

 

takže se zase setkáme?

budeme se líbat na ulicích

a šlapat si po nohách

budeme se smát

a budeme mít objetí jeden pro druhého?

takže se to stane znovu

a budeme se milovat?

 

počkám si..