Jsou to minuty, možná i vteřiny
co se míháš kolem mě
a mě přitom připadá, že je to jediný
co já vnímám a ty ne
Že se díváš přes mou osobu
a nevidíš ve mne nic
co by se ti líbilo
že žít můžeš, a já nemohu
Naplněn svým životem
obdarován štěstím
máš jistotu ve kroku
ty sníš a já nespím
Pod zástěrkou vážnosti
v duši blahobyt ti hádám
večer spím sama
ty všeho pln, já strádám
Na co s lidmi,
když stejně bez tebe..
pouštím se do psaní
ty klidný
já do sebe
vpouštím zklamání
že lásky máš rub i líc
a já nic
Mám rád poezii tohoto typu. Srovnávání dvou světů, odlišných pohledů, odlišného vnímání lásky - jestli vůbec u toho druhého nějaká je. Konec mě trochu zmátl, jakoby celou báseň obrátil naruby, ale doopravdy si nejsem jistý. Hodnotím kladně.
06.01.2014 23:35:15 | Fraxsis