Rozjímání
Rozjímání
Anotace: ...
Vůně jehličí se vznáší nad černým lesem
Když procházím se, jako vždy
Sama netuším kam jdu, kde jsem
Dozvím se to?Možná...Kdy?
Přemýšlím nad životem svým
Stál za to žít, ale chyb plný
Přemýšlím nad úsměvem tvým
K čemu mi to, když jsi její?
Smutně kráčím, rozhlížím se
Písničku v sluchátkách a slzy v očích
Šat svůj vláčím, ukrývám se
Před přízraky tmy barvy očí dračích
Beru nůž do ruky a na krk přikládám
Poslední myšlenky budou o tobě
Ve stínech lesa pak tiše umírám
Vrána černá sedává na hrobě
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
dobré, dobré to máš. trochu do temna zakalené, něco jako ranní kjůr. zastávám názor, že lidem by se nemělo říkat, že se mají zlepšit, protože každý jde svou vlastní cestou.. vše si musíš projít sama.
08.02.2014 20:14:06 | CoT
Já mám pocit, že jsi mi slíbila něco pozitivnějšího princezno (nezapomínám) ;) Líbí se mi poslední dva verše a drobnou výhradu mám mám ke konci druhé sloky. Nebylo by lepší ".. když je její?" vztahuje se to k tomu úsměvu?
PS: Mno jo, jsem rejpal :)
27.01.2014 23:09:45 | Nergal
Ty rejpat muzes ;-) nojo...ale kdyz holt ja pozitivne psat neumim...
01.02.2014 12:41:00 | Dark Princess
A co zkusit treba nejakou kratsi povidku? Mozna by ti mohlo jit neco ve stylu Fifty Shades, jak te znam? :)
01.02.2014 19:38:56 | Nergal
hele červenou knihovnu stylu "Fifty Shades" opravdu psát nehodlám ;)
07.02.2014 16:48:05 | Dark Princess
Napsané s citem a umem. Jako bych tě ji slyšel recitovat. Podoběn jsem se už cítil tolikrát
23.01.2014 23:22:01 | Draconian
