Chtěl bych pořád pročítat tvé psaní,
Psát ti, prosím prozraď,
Potají pošeptej mi,
příslib dalšího přístě,
jako tenkrát poprvé.
Poslední dobou,
já pročítám rád,
čekám na tvá povzbudivá slova,
počkám jak dlouho bude potřeba.
V popelu položena,
v prchavém okamžiku.
Prosím nespal mě,
můj pábiteli...
Podléhám ti,
pořád. Jako poprvé, jako posledně.
Příběh poprvé se mění na příběh poslední.
Tvé provokace, příslib dalšího příště. Prchá v dáli.
V pozadí je jen pochybnost a prach.
Hezká, jen mi vrtá hlavou že ji ještě nikdo neobjevil ???
29.03.2014 16:34:23 | Madanik
Asi nejsem tak dobrá autorka :)
29.03.2014 16:37:00 | Taya
Ale tak to asi ne :-) Jen prostě milion lidí a... pak často nám uniká věcí... Moc se mi líbí a ikdybych by jedinej tak ať .-)
29.03.2014 16:39:05 | Madanik