Pojď se mnou, lásko,
prorazíme spolu stěny skutečnosti,
za hranice přítomna.
Buď se mnou, lásko,
v tom dnešním hebkém ránu,
zkus slyšet v mém tichu,
tu marnost všech slov.
Nemysli, lásko,
pro naše nekonečné TEĎ,
budem rozdávat chudákům,
co bojují pro nic,
střípky štěstí z našich důvěrných vět.
Pospěš si, lásko
poslední vlak na věčnost
už roztahuje křídla,
tak urvi si půl duše mé
a nech ji tančit s tvou.
Nastup a mávej,
sbohem, prázdnoto večerů zbytečných,
tenhle spoj čekal jen na tebe.
Jednou...
malovat tvé vrásky chci si
ve snech všedních dnů,
až párek starých šílenců
spolu dějiny lásky začne psát.