Kniha

Anotace: Vyznání knihy

 

Ležím v tvé dlani

je měkká a bezpečná

jako polštář

a trochu se bojím

že usnu

 

Teď

při východu slunce

v prázdné studovně

 

tvůj pohled zapadá do šrámů

a čar

které mi kdosi vykreslil po těle

 

Jsi tak blízko

 

cítím jak dýcháš

a kradmo počítám tvoje pihy

zatoulané nezbednice

 

Máš oči v barvě ledu

A malou jizvu na čele

Suvenýr z dětství?

 

A tvé rty

kdo je líbá?

 

asi usnu

 

tvá krása

mě kolíbá