Othellova kastrace

Ležel tam nahý, všude kol blitky,
pohlaví v rohu líně se válelo,
dávno již ztracené něžnosti svitky.
Cos to jen provedl můj drahý Othello?

Kus pyje tvého sluní se na terase.
Třesouc se, k tobě své tělo přimykám.
Vzdychajíc, šepce v polohlase,
přestaň mi proboha říkat ať už nevzlykám.

Chcípni má lásko, tys mi nikdy nebyla blízká,
po mém údu,
po tom se mi stýská.
To on ve mě probudil zrůdu.