Nikdy nevíš

mám vůbec psát
nebo jen číst tvé řádky
nebo tupě stát
čekat až zazvoní na mé mysli
ty bolesté řádky, kde odmítáš mou lásku

bolesti je, když čekáš co není
a když odmítáš jíti dál
kdo pochopí v čem tkví tvé kouzlo
noc se mě odmění jasným poznáním

vytlouci klín klínem
nebo hledat útěchuv dálce
jet do Afriky a nechat se odvinout
tím větrem zapomnění

kdo kdy pozná o co usilovat jest
nebo nechat se pohupovat vlnou
noc co noci moře jest emocí
osudem naplnit se životem
jak jít a pro co žít
když znáš tu bolest štěstí, zabránit v čase
minulost se naplní a naděje?
ta je v dálce