Spící vesnička pod bachratými oblaky
na návsi kaple otevřená
duše zvoucí beze jména
vcházím..tak pojď taky.
V přítmí tancuje zlatý prach
babička v chladu ruce spíná
těch proseb věčná pantomima
po věky věků mizí v tmách.
Až hlavu skloníš v tichém odevzdání
čas nehraje roli
některé jizvy nepřebolí
ornát se mihne zvony zvoní.
Venku možná schyluje se k dešti
vítr tančí v obilí
vzpomeň si aspoň na chvíli
na dávnou dobu štěstí.
Jak loňské léto rozkvetlo máky
na noci pod hvězdami
kdy láska byla s námi
a plány do života taky.
V divokém heřmánku letos bloudím sama
stopy už dávno tebou nevoní
přesto naděje lehce na koni
stále věří nespoutaná
........
snad plány jsou nové v objetí...vlčích máků
15.10.2015 21:42:01 | Danger
To je hezké, na máky mám navíc slabost...
04.07.2014 19:59:29 | Isabella Monvoisin
moc povedená, taková houpavá, klidná, pravdivá...
04.07.2014 12:26:29 | ardzuna
moc příjemná věc, včetně bachratých oblak
04.07.2014 11:30:35 | Benátčan
Fakt pěkné, přijde mi to smutné, i s písní.
03.07.2014 23:10:58 | SmallGeorge
Pohladí na duši...
Krásná báseň
03.07.2014 22:29:12 | kudlankaW