Nabokova hráz

Nabokova hráz

Anotace: až budete sami...určitě si přečtěte...

Neznám počátek té víry,
znám však konec mocné síly.
Proplouváš mým srdcem
a míjíš mě svým citem.
Já Platon a tys Slečna,
vybíráš si z nekonečna,
svou první lásku a já pláču,
ztratím tě a srdce zhasnu.
Zlomený šíp v srdci mě pálí,
jako hrad z písku, mě hroutí se v dáli.
Buď, prosím, mi aspoň jednou nablízku.
Autor Diablek, 28.01.2007
Přečteno 9638x
Tipy 2
Poslední tipující: blue
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Zvlastni vyjadreni zklamani

28.01.2008 19:08:00 | kukaska

Nikam jsem ještě
neodešla, stále
jsem pořád ještě
slečna a za tuhle
tu básničku,zanechám
tu kytičku.

18.02.2007 00:53:00 | carodejka

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter