Ta touha spaluje mé tělo ...
Srdce se mi rozechvělo
při splynutí našich duší
- nic ten dotek nenaruší ...
/ ... srdce buší ...
... my jsme hluší ... /
V souzvuku našich nahých těl
stal ses mé duše nositel
/ ... též její spasitel ...
... a štěstí mého stavitel ... /
Oddám se Ti ... oddej se mi...
Opustíme tuhle Zemi
spolu ... Na křídlech andělů
odletíme od ortelů
tam, do výšin tužeb a snů...
tam se kol Tebe ovinu ...
/ ... pro lásku zhynu ...
... i pro její příčinu ... /
... pro Tebe ...
získala jsem dojem..že spasitel je něco jako tetřev...
slyší vůbec to bušení srdce?
18.07.2014 22:22:38 | básněnka
Jedna z Tvých nejlepších...zasloužené ST (myslím, že třetí v řadě) :3
18.07.2014 20:53:20 | SmallGeorge
Asi mám skvělou inspiraci ;) :3
18.07.2014 21:05:19 | Aiury
Krásně roztoužená báseň, Aiury :) Skvělé, že jsi takto naladěná, přeji Ti to moc! :)
18.07.2014 20:02:57 | AndreaM