bílá růže

*
bojím se pouze dne
kdy ruka tvá
do mého klína nevklouzne
bělostná růže v zahradě uvadne
utrousí své okvětní lístky do trávy
pěnkava svoji árii dozpívá
vše pohltí
zvláštní sychravá tma
zblednu a zleknu se
a slza zbloudilá
jen tak mi oznámí
že doba ledová právě začíná
pak skousnu silně ret
ať nikdo nic nepozná
jen kapka krve projde mi kůží
pak schouleně vyjdu ven
a budu krví plakat
nad tou sněhobílou růží

*