Černá kočka

Anotace: slza druhá

*

narodila jsem se jako černá
však s očima v barvě vltavínů
toulavá kočka co víc nezná
bez lásky bez domova
a dobře bylo mi
nikomu nebyla jsem vděčná
k večeři ulovená myš
a tak jsem se toulala
každý den od seníku
ke stodole
vždy jiný pohled na nebe
a pokaždé jinak k hvězdám blíž

tak jsem se jednou dotoulala
na konec jabloňové aleje
stavení bílé jako sníh
v něm zpívala si dívka
já schovala se za dvířka
však dívka viděla mě
nalila misku mléka
a já jsem prvně zhřešila
pak hřešila jsem dennodenně
dívku se stmíváním čekala
a pod jejími hebkými doteky
jsem láskyplně vrněla
až si mě jednou zavolali
z místa z kterého se už nevrací
a udělili mi trest
měla jsem zůstat bez očí
a nikdy už nevidět svět
tvé oči barvy vltavínu
hodíme za les na mýtinu
a dennodenně budeš vzpomínat
na jabloňový květ
na dívku v bílém stavení
u krbu sedící
na kočku která vyměnila
pohodlí krbu
za hvězdy nocí bloudící

až jednou půjdeš ulicí
a zahlédneš dívku v bílé říze
vlasy v barvě medu
s očima v barvě vltavínů
chyť její ruce za hlavu
navždy ji přitiskni
ke svým rtům
hlaď ji a hřej
jen už ji nikdy nepouštěj

*