Voníš rosou nočních květů

Usmál ses

očima plnýma vášně

a nechal si mé vlasy

tančit okolo prstů

jako tisíce malých

dovádivých hadů

lačných stejně jak myšlenky

palčivě probouzející se k ránu

ve hvězdách

co slunci slíbily by svět

za cokoli co ještě oddálí je

od úsvitu

jsi stále mnou...

i když paprsky náhle

odemknuly nebe

a noc

jak potulná milenka osamělých rán

jen tiše mizí v nejasnosti

posledního polibku

na rozechvělá křídla.