Den za noc

Ta dívka měla dlaň bez linií
hladce bílou, čára života
nebyla znát, rty vyčetly z ní
nesmrtelnost její, jistota

přerostla v lásku, nepustila
se mě a když jsem se probouzel
řekla - jsem se v tobě zazdila
zbavím-li tě v příštím snu kouzel

budeš mít stejnou dlaň jako my
na téhleté planetě všichni
udělej kolmicí na kolmý
prst téčko, pak prstem propíchni

přímku, přitlač, ať se ohne víc
každý jeden z pěti vzad, čím dál
tím líp, vždyť prst rub má, nehet - líc
není, kdo by tvůj stín vystřídal

ve stínohře, na zdi nemáš z čar
čitelnou ani jednu, ta čerň
nebude nikdy bílá, náš pár
černobílý je, den za noc změň