O lásce

jiskru vtiskne
do zornic
roztrhá tě
a pak složí
chvíli pocit
jako princ
pak zas bláto
na rohoži

směješ se
i pláčeš pro ni
cokoliv
jí toužíš dát
sládké sousto
na jabloni
kde v skrytu listí
číhá had

je to růže
plná trní
co krásou vládne
bezměrnou
buď proto plný
pochopení
třeba provede tě
černou tmou

ať už bere
nebo dává
nebraň se
a pusť ji dál
dvakrát totiž
neklepává
tak vnímej
abys nezmeškal