Anotace: ...o platonických láskách. Vždycky tak jedinečné a nakonec všechny tak stejné.
nahodilá střetnutí
jsme oba jen loutkami universa.
vteřina - pohled
a znovu vdechnout zapomněné křehnutí
...a zas se ti vzdálit,
skrýt za záclonami bělavého podzimního vzduchu.
mívat tě v duši umělo hřát i neskutečně pálit,
přesto dál tvůj nasládlý moll lahodívá mému uchu
ta platonická střetnutí,
splétání cest pod vybásněným nebem,
jsou stejně krásná jako absurdní,
všechna tak jiná i stejná, jak životy, jež vedem
...
ach ta má hloupá platonická toužení
po skrovnu sic kořením, však častěji spíš jedem
Nechci ti do toho mluvit, ale já osobně bych odstranil veškerou interpunkci a opravil „přes to“ na „přesto“ a „po skrovnu" na poskrovnu. Taky mi přijde dost matoucí časová neurčitost“ mívat tě v duši umělo hřát i neskutečně pálit, přes to dál tvůj nasládlý moll lahodívá mému uchu“ a nesedí mi knižní vzletná čeština roubovaná na hovorovost "jež vedem". Přes výše uvedené mi přijde, že na tom něco je.
18.11.2014 08:04:26 | Luky-33