opadáváš jako podzim
s barevnou stužkou
ve vlasech
a jako kapky deště
stydneš na okapech
zimomřivě vlahá
že slova není kam
už odnášet
a tvé srdce je spíš
plachý hráč
když v mlžném
rouše ležíš nahá
s něžnou chvílí
na řasách
a o mínění tiché noci
nikdy nemáš strach
nic neprozradí
protože ostatní
už zamknuto je
v černobílých
klávesách
...krasna, nezna - jak podzimni vitr,co leti nad polem:))) s laskou Y
23.11.2014 16:12:44 | Yazmin
šla jsem se po přečtení veršů podívat, esli jsem celá a ejhle, asi budu dub:-)
23.11.2014 10:29:20 | básněnka