Než spánek Tě přemůže
princezno s úsměvem
než přivřes víčka
a opustíš zem
Povídej chvíli
O zlatých vlasech
a tvé kráse
o touze co
už skýt nedá se
A že jsme byli
V kilometrech prázna
však slyšeli dech
v samotce pro blázna
žili v tvých úsměvech
Tisíckrát pro návrat
Noc tichá
jenže bez spánku
milion hvězd a Ty
mluvící v tichu
Přijelas zvečera
ve zloudilém červánku
hubené tělo
si svedla k hříchu
Zlatý vodopád
Povídej chvíli
překrásná zlatovlásko
jenom tak malinkou
než půjdeš spát
Jestli se vrátíš
co počít si s láskou
Jen povídej vždyť
poslouchám Tě tak rád
Povídám, povídám pohádku,
jak uchovat sny na zámku,
povídám, povídám druhou,
jak ovázat je stuhou.
Povídám, povídám třetí,
ten čas ale letí,
tak dnes budu strážcem já,
co krásné sny pohlídá.
29.11.2014 03:41:25 | Kirsten