Nepopsatelná

Martin_Zek Básně » Láska

Anotace: Jedna slečna mě ohromila až natolik, že jsem jí musel napsat svoje pocity.

Jseš neobyčejná.. Jseš neprostá... Jseš nezanikající krása.

Jseš složitá a noblesní. Jseš úžasná a jasná.

Jseš nekonečná energie, co ozařuje moji mysl,

jseš jak nekonečná studánka, štestí pro můj oční smysl.

Jseš jako hora, poušť a oceán,

za tu důvod zemřít nehledám.

Ten je jasný jako zář, co v Tvých očích dohledám.

Mohl bych se koukat dál, každý den a všechny léta..

Na ty lesklé perly v hlavě... odolat? Těm se fakt nedá...

Moje nove prokletí, zahrnuje Tvoji krásu,

jen se divám z povzdálí, čekám kdy už v mysli zhasnu.

Jenže zhasnout nejde, tam pořád světlo poletuje,

jsou to Tvoje hebké tváře, co mě teďka ohromuje..

A i přes tu nádheru, kterou nemám právo mít,

někdo by ji neodhalil, můžu se s tím spokojit...
Stejně budu v hlavě doufat, že se světlo z povzdalí,
stane svíčkou v mém pokoji, co jej silně prosvětlí.

Když bych se měl popisem, přiblížit Tvé kráse,
sečetl bych všechny hvězdy a napsal bych o nich báseň.
Pak bych dostal výsledek, co se rovná pouhé části,
tomu co Ti odpovídá, hvězdy rudě planou v zášti,
zavidí Ti zář a teplo, které kolem vydáváš,
s energii svojí co máš, všechny hvězdy ovládáš.

Autor Martin_Zek, 16.12.2014

Přečteno 312x

Tipy 1

Poslední tipující: Bassí