.
Bojím se říkat Ti moje,
a zase myslet na Tvůj smích.
Tvé hlasy ze sna mě budí.
Tvé tváře jsou krásné, plné pih.
Proč srdce něco jiného tajně mi radí?
Bojím se vzít Tě za ruku,
a vodit Tě na krásná místa.
V kterých jsem já naprosto ztracen.
Jistě, jsi možná jedna ze sta.
Bojím se však na to pomyslet.
Bojím se říkat Ti moje,
procházet se s Tebou na louce.
A koukat Ti upřímně do očí.
Vybírat oblázky v řece.
Tak bojím se Tě milovat.
.
Já Ti ji sem musím hodit:
JITKA
Já nikdy nenajdu tu cestu jež by k tobě vedlA
I když jsem po tom toužil celý dlouhý věK
Tak proč se jiní směli přiblížiT
K tobě tak blízko že tě laskalI
A proč já při tvém jméně cítím beznaděJ
;-)
01.02.2007 17:04:00 | JardaCH
Nevím, jestli ta neohrabanost veršů je tam schválně, ale dost těžko se mi to čte... Srdíčko tam asi je
01.02.2007 16:49:00 | Ksíkos
stejně je tak krásná, nesmělá, klučičí, opravdová, hola hej, Jitka se má, či měla
01.02.2007 16:18:00 | Jarky