Lhář

Stokrát jsem zapomínal tvojí tvář,
tisíckrát byl jsem proto lhář.
Když sám sobě jsem nalhat chtěl,
že nevím, kdo jsi, že už jsem zapomněl.

Vzpomínáš, jak jsi mi usínala na hrudi?
jak jsem při velké bouři odháněl tvé přeludy?
na naše doteky, polibky a city,
teď mé srdce řežou břity.

Protože já idiot, hajzl a lhář,
odešel jsem a nechtěl vidět tvou tvář.