Všechno krásně začíná,
pár milých vět,
slova jsou nevinná,
nyní jsou horší nežli samotný jed.
Sraz domlouvaný operativně,
na určitém místě, v určitý čas,
těšil jsi se prý na mě,
byl jsi milý, ani se Ti netřásl hlas.
Vyrazili jsme společně na procházku,
mluvil jsi o své minulosti,
proč mi přišlo, že jsi s někým uzavřel sázku,
neuměla jsem Ti říct dosti.
Přišlo na dlouhé povídání,
v restauraci bez lidí,
myslíš si, že je ledu tání,
to se jen tak nevidí.
Stále jsi mi nutil to svoje,
ač žádný zájem jsem o danou věc neměla,
moje já šlo s Tebou do boje,
vytáčelo mne to do běla.
Když žena muži nohy na první schůzce neroztáhne,
což asi byl cíl Tvůj,
začneš s tím, že buď zahneš, či ať rovnou táhne,
bohužel sis na hlavu hodil hnůj.