Bodláčí splínu

až lehnu si do bodláčí splínu

s mlhou splynu a lesy jak v říjnu

usínají

až lehnu si do bodláčí splínu

bodláčí přikryje mne svou peřinou

a už nikdy nelehnu si pod jinou

třeba Tvou

a kdybych vstala červenou barvu už nikdy neuvidím

svět bez čevené v zraku i srdci

pomůže žal přemoci.... 

zbydou jen rány bolavé z bodláčí splínu...

tam v lesích rákosí mlze a v říjnu

ustláno v bodláčí mám...