Na vždy zakázanou

Dívám se ti do očí,

pozoruju v zrcadlech tvý úsměvy…

Občas mám pocit,

jako když se v tobě topim,

a někdy mi k nohám,

jako kost,

házíš falešnou naději…

 

…Tančil bych s tebou,

i přes to, že to neumim…

Neustále bych si hlídal nohy,

abych na ty tvoje nedupal,

držel bych tě za zadek

a modlil se,

abych tu chvíli nezkazil…

 

A mezi zuby bych stisknul vodítko,

který by bylo od tvýho krku…

A ty by si měla mezi zuby růži,

…bohužel ani ne z lásky,

jako spíš z principu.

 

I tak bych tančil,

i tak bych věřil…

A v žáru tvý lhostejnosti,

zlitej potem z tvý upřímnosti,

dál bych se smažil…

 

Kdybych tak měl gumu reality

a mohl vygumovat všechno,

co je mezi tebou

a mnou spjatý…

 

Bohužel,

po kapsách nosim jiný poklady,

poslední dech z mejch plic,

nebo otázky,

na který neznám odpovědi…

 

A proto tě žádám:

“Zastřel mě prosim,

obtiskni mý myšlenky po zdi…

Pozoruj mý emoční ejakulace

a až jich budeš mít plný zuby,

tak je v sobě prostě spolkni…

 

*S láskou ten, koho nikdy nebudeš milovat*