Tiše vzpomínám..tentokrát na zimu

Stojíme před vchodem a poletuje sníh,
oba s tou myšlenkou,zda to není hřích.
Když se tak držíme, zahříváme si dlaně,
v očích dva plamínky,a já jsem šťastná za ně.

Před vchodem stojím a vločky mi do tváře
vrývají vzpomínky na bílé polštáře.
Jak jsme se brodili,padali ve sněhu,
vzpomínám na Tebe, na lásku,na něhu.