V z p o m e ň s i
a
namaluj
v mdlobách
horečky noci
na zrcadlo
můj úsměv
po posledním
milování
V z p o m e ň s i
jak jsi tenkrát
hladil
má ramena
něžněji
než červánky
hladí obzor
před stmíváním
Pálil jsi
hořící lávou
doteků
spalovalo
mě to
v každé
buňce těla
V z p o m í n á š ?
jak jsem se
s rozpálenou
kůží
v sálajícím
nekonečnu
pod
Tebou
rozprostřela...
Bolestně, krásné. Až mě to samotného zabolelo....
....dotek živých vzpomínek....
Díky...
25.04.2016 18:05:00 | Mácha
občas z doteků vzpomínek zabolí...ten závan souznění...já děkuji Tobě
25.04.2016 18:21:00 | Nikita44
Krásné a smyslné...
28.04.2015 22:05:10 | ztracený 22
Vzpomínky na krásné chvíle,
to zdá se vážně milé.
Báseň libě zní
a závěr básně úchvatný.
ST.
24.04.2015 21:31:35 | Paulín
co on to jenom chtěl...asi povléct postel...
14.04.2015 09:04:52 | enigman
bohužel už to nestihl:-D
15.04.2015 14:11:04 | Nikita44
.....vroucí vzpomínání.....Ji.
12.04.2015 22:16:02 | jitoush
děkuji Ji..:-)
13.04.2015 21:42:18 | Nikita44
NÁDHERNĚ rozprostřená..až k zázraku..ST :-DDD
12.04.2015 13:47:58 | Frr
...i zázraky se občas ještě dějí..
Děkuji Frr
12.04.2015 20:09:57 | Nikita44
Ale jo, vzpomínám si. A která ty vlastně jseš? :-)
11.04.2015 22:34:35 | Adramelech
..ale jdi ty, už si NEVZPOMÍNÁŠ...?..:-D
11.04.2015 22:47:22 | Nikita44
a byla jako láva
tak tekoucí i režná
vzpomněl si
žíhaný měla přece tělo
pod jeho tíhou se milostnou notou chvělo
11.04.2015 21:58:30 | básněnka