Proklínám
Proklínám
Víš, já tě milovala,
ale ty si se mnou zacházel jak s kusem hadru.
Víš, já tě zbožňovala,
teď říkám ti do očí pravdu.
Nadešel den,
kdy všechno to ukončím,
skončil můj sen,
tímto se s tebou loučím.
Ani nevíš,
jak moc jsem s tebou chtěla být,
vůbec netušíš,
jak jsem tě chtěla v náručí mít.
A jak teď toužím tě políbit,
kdykoliv tě uvidím,
jak toužím se ti zas líbit,
teď už jen tiše závidím.
Už jen ve snu líbám tvoje rty,
už jen ve snu poznám tvojí lásku,
ale za všechno můžeš vlastně jenom ty,
proklínám tu zkurvenou sázku.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
to Vivi.~2: ale ano stojí...vyměnil bych klidně rok za chvíli štěstí...ono...víš, pokud jde o lásku, musíš ji prožít naplno...bezjakýchkoliv zábran...jo, může přijít konec...jako v týhle básničce...ale stejně to krásný Ti nikdo nikdy neveme
03.02.2007 12:43:00 | Pazdi
Zklamání z lásky, tedy vlastně jakékoli zklamání, je velmi silný zdroj inspirace, ale bohužel mi nepřijde, že byl v této básni dostatečně vyčerpán.
Místy jsou tam opravdu slabé fráze, mám pocit, že by šla napsat originálněji.
03.02.2007 12:30:00 | CorrimsonTom
Už se nikdy nevzázej.
Ty prohry za to nestojí
03.02.2007 12:07:00 | Vivi.~2
